DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Úvod
Vše o kamionech

Kamion

Kamion nebo kamión (z angličtiny často truck) je v odborné terminologii jízdní souprava nákladního automobilu s celkovou hmotností nad 12 tun s návěsem nebo přívěsem.

Základní typy souprav jsou: návěsová, s vlekem (tandemovým nebo klasický) a více návěsová (případně kombinovaná)

Pro kamiony je celosvětově nejrozšířenější typ přípojného vozidla návěs.

Návěs pro kamion leží částí své hmotnosti, na tzv. točně, na nápravě jiného vozidla (sedlového tahače nebo jiného přípojného vozidla vybaveného točnou). K tažení návěsu je uzpůsoben sedlový tahač, což je vozidlo s točnou nad zadní nápravou (nápravami). Přívěs tandemový má oj pevně spojenu s kostrou a všemi nápravami vleku. Přívěs klasický nebo-li s řízenou nápravou je nejstarším typem přípojného vozidla pro moderní kamion. Technicky je nejpodobnější vleku za traktor. Má řiditelnou oj a proto minimálně dvě nápravy z nichž alespoň jednu na kostře vleku a jednu na řiditelné oji.


Rozměry a hmotnost

Rozměry a celková hmotnost jízdní soupravy se řídí předpisy příslušných států, kde je kamion provozován


Nadměrný náklad

Úřady jednotlivých zemí mohou povolit i jednorázové (případně s delší platností) výjimky pro rozměry i hmotnost, aby bylo možno přepravit po silnici náklad, který není technicky nebo technologicky možno rozdělit na menší části(například monolytické mostní pilíře, větší průmyslové reaktory, obří turbíny, části větrných elektráren, domy a jejich části apod.)


Výbava vozidla

Je zpravidla zcela podřízena potřebám dálkové přepravy. Vozidla jsou často vybavena i více nádržemi schopnými pojmout dostatečné množství paliva na dlouhé trasy (volitelně od sta až k 1500 litrům paliva). Potřeba nízké poruchovosti a maximální životnosti vybavila kamiony vznětovými pomaluběžnými motory značného zdvihového objemu (v průměru od 11000 do 16000 ccm) s životností i několika miliónů km. Pro běh motorů o výkonu v průměru od 400 do 600 koňských sil se většinou používá jako palivo motorová nafta. Kabina je vybavena pro život posádky na dlouhých cestách (jednu nebo dvě osoby) a sériově disponuje lehátky nebo prostorem na spaní a druhým, odděleným vytápěním, nezávislým na motoru. Vozidla většinou disponují i tzv. odlehčovací brzdou (viz motorová brzda, retardér).


Rozdíly zemí světa v normách povolených rozměrů

Evropský typ kamionu má nejpřísněji stanovené rozměrové a hmotnostní limity: Výška 4,0 metrů x šířka 3 metry x délka v závislosti typu soupravy (návěs 16,5 m, tandem 18,5 m, vlek až do 20 metrů). Podmínky se drobně liší i v rámci EU (například v Irsku je maximální výška až 4,5 m, což umožňuje efektivně používat velkoprostorové vícepodlažní návěsy. Některé země tolerují i lehce delší soupravy (např. Nizozemí, Velká Británie, Irsko, Itálie atd.)


 

http://www.jirpa.cz/wallpapers/03/technika%20(42).jpg 
Obrázek “http://www.truckerlinks.dk/tscaniabil/Scania-6x2.JPG” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.   Scania 

Volvo truck
http://www.bellesdantan.com/Peterbilt/Images/Peterbilt.jpghttp://www.1stoppostershop.com/products/Impact/Trucks/im_Peterbilt.jpg









Řidič kamionu




Řidič kamionu, který žije svou prací. Zpravidla dálkový řidič kamionu.



Definice

Takoví řidiči kamiónů často také truckeři jsou lidé, kteří řízení kamionu neberou jen jako práci, ale jako životní styl.

Jejich životní styl je v mnoha aspektech podobný motorkářskému. Tvoří spolky a kluby, účastní se vlastních srazů a mají vlastní internetové komunity a fóra.


Poznávací znamení

To, že žijou svou prací dávají všichni najevo na i ve svých pracovních autech různým vlastním nadstandardním nebo zvláštním vybavením : například: notebookem, GPS modulem, krátkovlnou vysílačkou, SPZ se jménem, stolek na palubní desce, dříve přenosnou TV atd.). Často se vyznačují také nestandardním osvětlením interiéru i exteriéru vozidla (za to jsou mnohdy policií trestáni).



Společnost a okolí

V rámci komunity bývají vesměs přátelští, automaticky si mezi sebou tykají, pomáhají si v nesnázích na cestách. Trucker, který svou práci žije, se snaží jezdit bezpečně. Okolí to většinou neuznávaná a považuje všechny kamiony za příčinu nehodovosti i když se prokazatelně profesionální řidiči podílejí na nehodovosti mnohem nižším podílem než zbytek populace.

__________________________________________________________________________________________________________

Nabídka práce

Přijmeme řidiče skupin C+E 

Hlavním zaměřením společnosti C.S.CARGO a.s. je poskytování komplexních logistických služeb včetně řízeného skladování, celní deklarace a mezinárodní i vnitrostátní dopravy, vše s podporou vlastních IT technologií. 
 
Naše společnost si chce i nadále upevňovat vedoucí postavení na trhu dopravních a logistických služeb a neustále se dynamicky rozvíjet, proto nabízíme motivovaným a kvalifikovaným zájemcům širokou škálu profesního uplatnění. 
 
V současné době hledáme další spolupracovníky na pozici ŘIDIČ PROFESIONÁL pro MKD a VNITRO skupin C+E 

Pro pobočky:
- Jičín 
- Pardubice 
- Častolovice 
- Plzeň 
- Brno 
- Frýdek-Místek 
- Kolín 
- Teplice 
 
 
platí pro zájemce z celé ČR i SR 

Požadujeme:
- řidičský průkaz skupiny C+E (nutné) 
- platný profesní průkaz 
- psycholog.a nerolog.vyšetření 
- člověk časově flexibilní, samostatný a spolehlivý 
- prokazatelná praxe výhodou ne podmínkou!!! (započteme) 

Nabízíme:
- jistotu a zázemí silné a stabilní české společnosti 
- nadstandardní finanční ohodnocení, odměny, diety až do výše 125% 
- započtení předchozí prokazatelné praxe řidiče skupiny C+E pro účely odměňování 
- kvalitní technické zázemí, vozy do 3-5 roku stáří 
- ubytování v areálu společnosti 
- úhradu: - neurol.a psych.vyšetření 
- karty do dig.tachografu 
- školení ADR, AETR, zákonné školení 
- rekvalifikace pro skupiny C 
- získání praxe, aj... 
- zaměstnanecké benefity (pojištění, příspěvek na spoření, hypotéku, aj.) 
 
 
Pro další informace VOLEJTE BEZPLATNOU LINKU 800 20 40 80 nebo pište na e-mail jobs@cscargo.cz 
nebo každou středu na centrále v Jičíně (ulice Hradecká 1116) od 15 hodin dny otevřených dveří pro řidiče, kde Vám zodpovíme všechny Vaše dotazy. 
 
 
S Vašimi osobními údaji bude nakládáno v souladu s ustanoveními zákona č. 101/2000 o ochraně osobních údajů.

_____________________________________________________________________________________________


Společnost: Jiří Domis
Název pozice: Řidič nákladního automobilu
Oblast vykonávání práce: Jihomoravský
Místo: Boskovice
Požadované vzdělání:
Obor: Doprava, logistika
Požadujeme: Minimální vzdělání: Střední odborné (vyučen) Řidičský průkaz - řízení nákladních automobilů - skupina C; ; 0
Podmíněná praxe: Ne
Komentář: ŘP sk. C + profesní průkaz, praxe výhodou. Kontakt: p. Domis tel. 602 791 021, p. Farský tel. 602 531 425.
Práce vhodná pro ZPS: Ne
Nástup: od 15.5.2008
Hrubá mzda:  
Úvazek: Plný úvazek
Kontakt Jiří Domis, majitel firmy
Tel: +420 602 791 021


Zadavatel: Úřad práce ve Vyškově
Společnost: Plachetka a spol., spol. s r.o.
Název pozice: Řidič nákladního automobilu (řidič sk. C)
Oblast vykonávání práce: Jihomoravský
Místo: Slavkov u Brna
Požadované vzdělání:
Obor: Doprava, logistika
Požadujeme: Minimální vzdělání: Střední odborné (vyučen)
Podmíněná praxe: Ne
Komentář: NESTANDARDNÍ ADRESA, SPRÁVNĚ: Slovanská 340, Slavkov u Brna.
Požadavky: vzdělání vyučen, praxe v oboru výhodou ne podmínkou, vhodné i pro absolventy, ŘP sk. C, na E zaplatí po dohodě zaměstnavatel, výjezdy po celé ČR a SR.
Práce vhodná pro ZPS: Ne
Nástup: od 22.11.2007
Hrubá mzda: od 22000Kč
Úvazek: Plný úvazek
Kontakt Ilona Plachetková
Tel: +420 544 223 000;724 042 250

____________________________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________________________________


 Druhy přívěsů

Existují různé druhy přívěsů podle účelu a použití.

Nákladní přívěs

Přívěs určený k dopravě nákladu, řešení úložného prostoru může být stejné jako u nákladního automobilu.

  • traktorový přívěs (obvykle tažený traktorem – kupř. v zemědělství, lesnictví, vodohospodářství)
  • automobilový přívěs (obvykle tažený nákladním automobilem či nákladním tahačem)
  • nákladní vozík – pro přepravu různorodých nákladů menších rozměrů a hmotnosti, obvykle jednonápravový
  • speciální přepravník
    • pro přepravu velkých zvířat (většinou koní)
    • pro přepravu motorových vozidel
      • motocyklů a motokár (většinou závodní stroje pro motokros, plochou dráhu apod.)
      • automobilů (většinou automobilů závodních, kupř. pro autokros)
    • pro přepravu letadel, povětšinou ultralehkých
      • letadla bezmotorová (kupř. rogalo)
      • letadla motorová
    • pro přepravu malých plavidel
      • sportovní lodě bezmotorové (např. kajaky, kanoe, pramice, rafty, veslice)
      • sportovní lodě motorové (kupř. vodní skútry, jachty, vodní kluzáky)


Přívěs pro přepravu osob

Autobusový přívěs, přesněji přívěs (vlek) určený pro dopravu osob a jejich zavazadel a tažený autobusem (lidově nazývaný vlečňák), může být v provedení meziměstském nebo dálkovém. Přívěsy pro přepravu osob však jsou legislativou České republiky zakázány.Nejblíže se s ním můžeme potkat v Rakousku, kde byl po mnohaletém zákazu znovu povolen.


Speciální přívěs

Je speciálně vybavený, a to např. jako požární, s elektrickým agregátem, mobilním kompresorem, vysouvacím žebříkem, dětským kolotočem apod., často se tedy jedná o přívěs převážející jiné další stroje užívané v zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, komunální údržbě zeleně, v cirkusech a lunaparcích, k požární ochraně či ve stavebnictví.


Obytný přívěs

Obytný přívěs neboli karavan je jednoúčelový přívěs určený a vybavený pro přechodné mobilní ubytování osob. Může být jednonápravový, dvounápravový i větší.

Zvláštním typem obytného přívěsu je maringotka – vozidlo užívané začasté v cirkusech či v lunaparcích, dále též v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, terénní geodézii apod.

V karavanu i maringotce je v České republice přeprava osob zakázána.


Potahové vozidlo

Za speciální přívěsy lze považovat i vozidla původně určená k tažení zvířaty. Jedná se o různé typy osobních vozů (kočárů), nákladních vozů (žebřiňák) atd. Potahová vozidla jsou však v zemích s rozvinutým motorismem na ústupu.


_________________________________________________________________________________________________________________ 

ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ SKUPINY "C+E"

Řidičský průkaz skupiny C+E opravňuje k řízení soupravy motorových vozidel tvořené nákladním automobilem a přívěsem nebo návěsem bez omezení hmotnosti soupravy (tj. kamion s přívěsem nebo návěsem).

Podmínky pro přijetí do výcviku:

  • řidičský průkaz skupiny C
  • zdravotní způsobilost
  • platná žádost o řidičské oprávnění

Výcvik:

délka výcviku závisí na schopnostech žadatele (běžně měsíc). Individuální zrychlený výcvik je možné stihnout za 16 dní. Jedna vyučovací hodina trvá 45 minut. Uchazeč se objednává na jízdní hodiny dle svých časových možností, může absolvovat nejvýše dvě praktické hodiny denně. Výcvik se provádí na vozidle IVECO ML 120 E24 EUROCARGO s připojeným nákladním přívěsem.
Je důležité, aby uchazeč byl po všech stránkách připraven pro účast v silničním provozu. Proto u nás dbáme na to, abyste za své peníze dostali vše, na co máte nárok:

Teorie

  • 1 hodina: výuka předpisů o provozu vozidel
  • 1 hodina: výuka o ovládání a údržbě vozidla
  • 2 hodiny: výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy
  • 1 hodina: výuku zdravotnické přípravy
  • 1 hodina: opakování a přezkoušení
  • možnost konzultací - pravidelně po - pá 9.30 - 17.30 hod.

Praxe

  • 8 hodin: výcvik v řízení vozidla s přívěsem
  • 2 hodiny: výcvik praktické údržby
  • 2 hodiny: praktický výcvik zdravotnické přípravy

Zkouška

závěrečné zkoušky se skládají obvykle v sídle autoškoly. Zkoušky se konají každý týden, pravidelně začínají v 7.30 hodin ráno. Žadatel musí mít

s sebou platný občanský průkaz, popřípadě ŘP, pokud jej vlastní.

Zkoušky jsou rozděleny do 3 částí:

  • zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích (1 test)
  • zkouška z praktické jízdy
  • zkouška z ovládání a údržby vozidla (3 otázky)
________________________________________________________________________________________________________

Pořadavky na řidiče kamionu


Dopravní společnosti a spedice přijímají do pracovního poměru řidiče MKD.
Požadavky na pozici řidič MKD jsou většinou je požadováno řidičský průkaz C, E; prace; čistý rejstřík, praxi, částečná znalost němčiny nebo angličtiny; osvědčení o profesní způsobilosti řidiče. Řidič MKD musí mít lékařskou prohlídku a psychickou způsobilost.
Společnosti pak nabízejí řidičů MKD, zajímavou a perspektivní práci, smluvní mzdu.

vysvětlivka: MKD - mezinárodní kamionová doprava

________________________________________________________________________________________________________________________

Cena řidického průkazu

Skupina: C Řidičský průkaz skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel o celkové hmotnosti přesahující 3500 kg, pokud nejsou určena k přepravě osob. K tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.

  • řidičský průkaz skupiny B
  • zdravotní způsobilost
  • platná žádost o řidičské oprávnění

cena: 12 000


Skupina: C+E Řidičský průkaz skupiny C+E opravňuje k řízení soupravy motorových vozidel tvořené nákladním automobilem a přívěsem nebo návěsem bez omezení hmotnosti soupravy (tj. kamion s přívěsem nebo návěsem).

  • řidičský průkaz skupiny C
  • zdravotní způsobilost
  • platná žádost o řidičské oprávnění

cena: 4 000

 

p.s.: pro ty kdo chtějí mít svůj vlastní kamion a jsou na to příliš mladí doporučuje hru KING OF THE ROAD

 

 ___________________________________________________________________________

Návěsy za kamio

 

Plachtové návěsy




Obrázek “http://www.broshuis-navesy.cz/obr/hlub4.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

  Obrázek “http://www.broshuis-navesy.cz/obr/n_polohlub3.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. http://www.itap.cz/s_itp/images/maisonneuve_cisterny_06.jpg

Obrázek “http://www.autotech.cz/privesy_navesy/galerie1/small/small_19.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. http://www.broshuis-navesy.cz/obr/polohlub1.jpg

http://www.broshuis-navesy.cz/obr/hlub3.jpg

 


___________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________

Scania


Akciová společnost Scania (přesněji Scania AB) je jedním z největších švédských výrobců nákladních automobilů, autobusů, lodních a průmyslových motorů. Skupina zaměstnává celosvětově kolem 28 500 zaměstnanců (rok 2005).


Historie

Scania (latinské jméno regionu Schonen) byla založena v roce 1891 v Malmö. Zabývala se jak výrobou nákladních vagónů pro švédské státní železnice (Statens Järnvägar) tak výrobou válcovaného hutního materiálu. Produkci nákladních automobilů se Scania věnuje od roku 1903. Po fúzi se společností Vabis (Vagn Aktie Bolaget I Södertälje v roce 1911 a vzniku firmy Scania-Vabis bylo sídlo společnosti přeloženo do Södertälje.

V roce 1919 byla celá výroba orientována pouze na nákladní automobily. V období po první světové válce však poptávka po nich prudce klesla a i díky silné deflaci společnost v roce 1921 zbankrotovala. Ještě ve stejném roce však byla se shodným názvem znovu založena.

Scania-Vabis jako úspěšný podnik s rozvinutou sítí obchodních zastoupení a opravářských dílen pro autobusy a nákladní automobily byla od roku 1948 navíc i generálním importérem Volkswagenu ve Švédsku. V roce 1969 se společnost sloučila s firmou Saab pod jménem Saab-Scania.

Od roku 1991 je Scania opět samostatnou společností. V roce 2000 získala skupina Volkswagen AG za částku okolo 3 miliard marek 18,7 % kapitálu a 34,0 % hlasů ve správní radě.

Dalšími důležitými akcionáři jsou švédská investiční společnost Investor AB (20,1 %) a další firmy vlastněné rodinou Wallenberg (10,5 %) a německá automobilka MAN (14,5 %).

V roce 2000 vyrobila Scania své miliónté vozidlo.


Soubor:Scania R470 topline.JPG

_____________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________


Volvo Trucks




Volvo Trucks (šv: Volvo Lastvagnar), je švédský výrobce nákladních vozidel, patřící do koncernu Volvo Group. Firma vznikla v roce 1927, v roce 2006 Volvo Trucks zaměstnával okolo 35,000 lidí na celém světě. Sídlo firmy je ve švédském městě Göteborg, výrobní závody nákladních vozů značky Volvo jsou v dalších 17 zemích. V roce 2005 bylo vyrobeno celkem 103 696 vozidel.

Součástí Volvo Group jsou i další značky, Renault Trucks, Mack Trucks & UD Trucks.


Historie

Při vzniku firmy Volvo v roce 1927 byl první nákladní vůz, řada LV 1 teprve na konstrukčních plánech, ale už v roce 1928 byl představen veřejnosti. Tento model měl úspěch a již v prvním roce se prodalo 500 kusů. Byl vybaven dvoulitrovým čtyřválcovým motorem o výkonu 28 hp (21 kW).


Volvo Trucks ve světě

Kabiny vozů Volvo se montují v severošvédském městě Umeå, zatímco motory se vyrábějí v Skövde ve středním Švédsku. Hlavní sídlo společnosti je v Göteborgu, další montážní závody jsou v Belgii, USA, Brazílii, Jižní Africe, Austrálii, Číně, Indii a Rusku, což z ní dělá skutečně globálního výrobce. Hlavní centrální sklad a distribuce náhradních dílů a dílů do výroby je ve městě Gent v Belgii. Prodej nových vozů je rozdělený na 3 divize - Europa, Severní Amerika a Ostatní.


Severní Amerika

V roce 1980 Volvo koupilo firmu White a zachránilo ji před bankrotem.

V průběhu osmdesátých let Volvo vyrábělo autobusy White, v Evropě prodávané jako Volvo. Modely White se na kanadském trhu prodávaly pod značkou Western Star.

V roce 1987, Volvo odkoupilo výrobu těžkých nákladních vozů od firmy General Motors, čímž vznikla nová značka WhiteGMC, přestože výroba pod značkou GMC pokračovala ještě do roku 1990.

V roce 1997 přestala značka WhiteGMC existovat, a všechny modely se začaly vyrábět pod značkou Volvo nebo Autocar. V roce 2000 byla zrušena po více než sto letech existence i značka Autocar.

V roce 2001 Volvo koupilo firmu Renault Vehicules Industriels, včetně Mack Trucks ve Spojených státech.

V současnosti Volvo vyrábí pod značkou Volvo a Mack 8 modelů nákladních a zemědělských vozidel ve městech Dublin, Virginie, a Macungie, Pensylvánie. Motory se vyrábějí v montážním závodě v Hagerstownu, Maryland, a jsou určeny pouze pro severoamerický trh.


Jižní Amerika

Jediný výrobní závod nákladních vozů Volvo v jižní Americe je v Brazílii. Hlavními modely ve výrobě jsou F12, F10, F7, F16, N12, N10, FH12, FH16 a FL7.


Soubor:Volvo Los Angeles.jpg

______________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________

MAN

MAN AG (německy: Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg AG) je německý strojírenský holding.

Skupina MAN je známá hlavně kvůli výrobě autobusů a nákladních automobilů, věnuje se ale i jiným oblastem strojírenství. Vyrábí hlavně:

V roce 1898 se Maschinenbau-AG Nürnberg (zal. 1841) a Mashinenfabrik Augsburg AG (zal. 1840 sloučily do Vereinigte Maschinenfabrik Augsburg und Maschinenbaugesellschaft. V roce 1908 získala společnost současné jméno Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg AG, Augsburg (M.A.N.). Dnes je jedním z vedoucích evropských producentů strojů a dopravních prostředků. V roce 2005 zaměstnávala 60 tisíc zaměstnanců a prodejem svých výrobků ve 120 zemích dosáhl její obrat 15 miliard .

Akcie MAN jsou součástí německého burzovního indexu DAX.

V září 2006 MAN nabídl 10,3 miliardy € za převzetí ve Švédsku sídlící společnosti Scania AB, která je dosud kontrolovaná společností Volkswagen AG. Případně vzniklý společný podnik MAN-Scania by byl největším evropským producentem nákladních automobilů.


Skupiny

Kontejnerová nákladní loď poháněná vznětové motory B&W MAN
Kontejnerová nákladní loď poháněná vznětové motory B&W MAN
  • MAN Nutzfahrzeuge AG se zabývá produkcí nákladních automobilů (61 % obratu skupiny), autobusů (14 %), motorů a součástí (7 %) a servisem (18 %). Na celkovém obratu MAN AG se podílí asi z poloviny, 88 % obchodu se uskutečňuje na evropském trhu.
  • MAN Ferrostaal AG dosahuje zhruba 20 % celkového obratu MAN AG, zajišťuje průmyslové služby, především projektování, dodávky a montáž ocelových konstrukcí.

V letech 19211963 existovala také skupina MAN Ackerdiesel, produkující traktory a zemědělské stroje.


Obrázek “http://www.truckerlinks.dk/tmanbil/MAN-1.JPG” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. http://www.truckerlinks.dk/manbil/MAN-18.JPG


http://www.truckerlinks.dk/manbil/MAN-19.464-2.JPG

_________________________________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________________________________


Iveco


 

Iveco je společnost zabývající se výrobou lehkých, středních a těžkých užitkových vozidel, autobusů (pod značkou Irisbus Iveco), speciálních vozidel a motorů. Společnost patří do skupiny FIAT a sídlí v Turíně. Název je zkratkou pro Industrial vehicle corporation.


Historie

Společnost byla založena v roce 1975 sloučením pěti evropských společností: Fiat Veicoli Industriali (Itálie), OM (Itálie), Lancia Veicoli Speciali (Itálie), Unic (Francie) a Magirus (Německo). Duchovním otcem této myšlenky byl tehdejší manažer Fiatu Bruno Beccaria. V roce 1990 získalo Iveco 60% španělského výrobce nákladních vozů ENASA, který vyráběl pod značkou Pegaso, díky čemuž se rozšířily aktivity Iveca i na španělský trh. Společnost postupně rozšiřovala svou nabídku i na mimoevropské trhy. V roce 1999 došlo spolu se společností Renault VI k založení společného podniku Irisbus, který se v roce 2003 stal součástí skupiny Iveco. V současnosti vlastní Iveco tyto značky: Iveco, Iveco Powertrain (výrobce motorů), Iveco Magirus (výrobce požárních vozů, vlastní značky Iveco Ford Truck, Lohr Magirus, Iveco Mezzi Speciali, Camiva), Astra (těžká nákladní vozidla), Irisbus a další. Iveco je v současnosti jedním z největších světových výrobců nákladních automobilů. V roce 2007 vstoupilo na trh USA.


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/IvecoStralisAllBlacksVysokeMyto.JPG http://www.truckerlinks.dk/tivecobil/Iveco-3.JPG  http://www.truckerlinks.dk/ivecobil/Iveco%20LD440E42T-P-1.JPG

________________________________________________________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________________________________________________________


Peterbilt


Peterbilt slaví pětašedesátiny

Nákladní automobily Peterbilt lze svým způsobem považovat za sourozence značky Kenworth, jednak díky jejich kvalitě, vzhledu a technickým parametrům, ale i stejnému vlastníku, společnosti PACCAR.

Jejich historie je pestrá, za svou dobu prošla rozmanitým vývojem až po současného úspěšného i světově uznávaného výrobce těžkých trucků. Vznik značky sahá k roku 1939, kdy podnikatel Theodore Al Peterman z Tacomy ve státě Washington sháněl kvalitní vozy pro dřevařský průmysl. Za 200 000 dolarů tehdy odkoupil firmu Fageol Truck & Coach, založenou již v roce 1915 proslulou výrobou robustních nákladních vozů. Hned v její původní továrně v kalifornském Oaklandu zahájil výrobu vlastních trucků.

 

Bratři Fageolové experimentovali už počátkem minulého století v Des Moines (stát Iowa) se spalovacími motory, ale s výrobou automobilů začali až po přestěhování do Kalifornie. Prvním pokusem byl luxusní osobní vůz, ale vinou vysoké ceny se prodal pouze třem zájemcům. Zato následná produkce nákladních automobilů progresivně narůstala, zejména díky zakázce armády, které továrnadodávala sortiment vozidel od 2,5 do 6 tun.

 

Výroba se udržela i po první světové válce. Výhodou byly dobré jízdní vlastnosti v příkrých kopcích, včetně stoupání v ulicích San Francisca. To jim přineslo uznání u zákazníků.

 

Ve dvacátých letech přibyly autobusy. Ale když bratři Fageolové neprosadili projekt čtyřicetimístného autokaru s dvěma motory, firmu opustili. Ta pak několikrát změnila majitele, mj. Waukesha Motor Company (výrobce motorů), koncem 30. let Sterling Motors Corp. (též výrobce trucků), než ji definitivně získal průmyslník Peterman.

 

Fageoly byly kvalitní a spolehlivé vozy, které odebíraly i významné dopravní společnosti, včetně Freightways. Jejich tahače inspirovaly majitele Lelanda Jamese, který začal prakticky ve stejné době jako Peterman s vlastní výrobou nákladních automobilů známe jako Freightliner.

 

První Peterbilty se prakticky od původních Fageolů nelišily, používaly motory vznětové, zážehové i plynové (na butan) značek Caterpillar, Cummins, Hall Scott a Waukesha. Během druhé světové války výroba stagnovala (v roce 1940 se vyrobilo jen 82 vozů).

 

Zajímavý je fakt, že Peterbilty se ani v tomto období, ani později nedodávaly pro potřeby armády. Po válce produkce opět začala růst. Žal, zakladatel umírá v roce 1945.

 

Společnost přebírá vdova Ida Petermanová, aby ji o dva roky později prodala sdružení pěti nejbohatších zaměstnanců za 450 000 dolarů.

 

Poválečné modely typových řad 260, 280, 340, 350, 360, 370, 390 měly klasickou dlouhou kapotovou budku. Sloužily nejen při svozu dřeva, ale i ve stavebnictví, při přepravě tekutých látek apod. Záhy si vydobyly výbornou pověst díky své kvalitě a spolehlivosti.

 

V roce 1950 vznikl první „cab-over“ 350, třínápravový tahač s bezkapotovou budkou, vyrobenou z hliníku. Jejich poněkud atypická vystouplá čelní partie způsobila, že jim řidiči začali přezdívat „Bull-Nose“, čili býčí čumák. Za krátký čas se na přání dodávaly hliníkové budky místo ocelových i na klasické „Conventionaly“.

 

Každý automobil vznikal individuálně dle přání zákazníka a tato filozofie se zachovala dodnes. Peterbilt se spolu s dalším výrobcem, Dart Truck Company, stal v roce 1958 součástí koncernu PACCAR, kam patří i Kenworth. Obě značky jsou v mnoha aspektech konstrukčně spřízněny, ale nadále si zachovávají vlastní tvář.

 

V roce 1960 se Peterbilt přestěhoval z Oaklandu do Newarku v Kalifornii, ale pro vzrůstající poptávku o devět let později otevřel nový závod u Nashville (stát Tennessee). Od konce 70. let slouží třetí výrobní závod v Dentonu v Texasu, kde je rovněž nyní i hlavní administrativně obchodní centrum.

 

Těžiště současné produkce tkví hlavně v klasických kapotových modelech, které urazily dlouhé vývojové etapy přes velmi rozšířené typy 359 až po dnešní 379, kterou na první pohled odlišují hlavní obdélníkové světlomety.

 

Vozy procházejí náročnými zkouškami životnosti, které mají zaručit tichý chod a bezpečný provoz i po statisících ujetých mílích. Nepřekvapí tedy záruka na dobu tří let či na ujetí téměř půl milionu kilometrů. I když robustnost dýchá téměř z každého detailu, obrovský důraz se klade na úspornost provozu snížením hmotnosti rozsáhlou aplikací hliníkových slitin a plastů. Například i na příčných nosnících žebřinového rámu podvozku se nešetří hliníkem.

 

Aerodynamické úpravy se nevyhnuly ani kapotovým dálničním tahačům. První vlaštovkou v tomto směru je modelová řada 377, nabízená od roku 1992. V roce 2000 ji následovala dnešní vlajková loď, typ 387, která vylepšila aerodynamiku oproti předchozímu typu o dobrých 13 procent. Nové tvary karosérie si vynutily i odlišné uspořádání motorového prostoru. Hnací agregát je v rámu uchycen o něco níže a opticky sevřen v kleštích dvou chladičů.

 

Peterbilty mají multiplexní elektroinstalaci, k jejímž výhodám patří minimalizace kabeláže a větší přehlednost celého systému, rozděleného navíc do čtyř funkčních celků, což usnadňuje diagnostiku závad a koneckonců údržbu i servis.

 

Pomineme-li podvozky 310/ 320, vhodné hlavně na nástavby pro údržbu městských aglomerací (vozy pro svoz odpadu, úklidové práce, hasičské sbory apod.), pak jediným zástupcem bezkapotových „caboverů“ je řada 362, která se vyrábí od roku 1980 a navazuje na předchozí COE 352. V roce 1996 dostala novou nižší budku a moderní design. Její linie jsou identické se sesterskou řadou Kenworth K-100, která se těší velké oblibě hlavně v Austrálii. Pohon tvoří převážně vznětové přeplňované motory Caterpillar o výkonech 260 až 386 kW nebo Cummins v rozmezí 243 až 416 kW.

 

Na americkém trhu dosáhl Peterbilt s Kenworthem ve třídě 8 (nad 15 tun) rekordního podílu 23,7% v roce 2002. Mimo to se část produkce s úspěchem vyváží i do Jihoafrické republiky a na jihoamerický kontinent. V malé míře lze trucky s logem Peterbilt v červeném oválu spatřit i na evropských silnicích.


http://www.orencar.ru/stat/st_avto/img_avto/import/peterbilt/peterbilt_385.gif http://www.bellesdantan.com/Peterbilt/Images/Peterbilt.jpg


 


http://www.luvernetruck.com/Product_Line/BIG_RIG_GG/Peterbilt/BIG-RIG-Peterbilt.jpg  http://www.lkw-infos.eu/photogallery/st-vandel-2006-3/354-Peterbilt-weiss-250606.jpg

_______________________________________________________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________________________________________________________


 


DAF


 

DAF je jeden z největších výrobců nákladních automobilů v Evropě. Společnost byla založena v roce 1928 Hubem van Doorneem. V současné době patří do skupiny Paccar Inc. Má výrobní závody v Eindhovenu (Nizozemsko) a ve městě Westerlo (Belgie). 

Historie

1. dubna 1928 Hub van Doorne založil malou strojírenskou dílnu Hub van Doorne, Machinefabriek en Reparatie-inrichting. Původně firma se čtyřmi zaměstnanci prováděla opravy kanálových člunů, které v Eindhovenu zastavovaly. Následně začali vyrábět pro firmu Philips zábradlí a stojany na kola. Na konci prvního roku měla dílna 32 zaměstnanců. V roce 1933 začala firma vyrábět přívěsy a návěsy, které v té době jako jedni z prvních svařovali elektrickým proudem. V roce 1936 firma změnila název na Van Doorne's AanhangwagenFabriek - Van doorneova továrna na přívěsy (DAF) a do výroby se dostal unikátní vynález - rozebíratelný kontejnerový přívěs, což firmu dostalo na první místo dodavatelů kontejnerových přívěsů na světě. V průběhu 2. sv. války byly postaveny tři prototypy nákladních vozidel. V roce 1949 začal DAF vyrábět nákladní automobily. V roce 1950 se výroba přesunula do dnešních prostor. V té době vyráběl DAF 4 modely: jednotunu A10, třítunu A30, pětitunu A50 a šestitunu A60. Ve vozech se používaly motory Hercules (zážehový) nebo Perkinson (vznětový). V roce 1956 bylo rozhodnuto o výrobě vlastních motorů v licenci Leyland a o rok později začala jejich výroba. Brzy začal vyrábět i motory vlastní konstrukce, které vybavoval jako jeden z prvních výrobců i turbodmychadlem. V roce 1957 představil DAF novou řadu nákladních vozů, označenou 2000 a v roce 1958 svůj první osobní vůz DAF 600, vybavený automatickou převodovkou. V roce 1962 představil řadu 2600, v roce 1972 řadu 2800 a stává se prvním výrobcem, který používal u turbodmychadla mezichladič stlačeného vzduchu (intercooler) a v roce 1975 prodává Volvu divizi osobních automobilů (celkem jich vyrobil 820 000) a představuje řady F 700 a F 900. V roce 1979 končí s výrobou přívěsů a přestavuje spací modul Topsleeper. V roce 1982 vyhrává Rallye Paříž-Dakar a v roce 1984 vyrábí 250 000. nákladní vůz. Kabina SpaceCab se představuje v roce 1985 a o rok později se představují nové řady 400, 600, 800 a 1000, o další rok později (1987) přebírá společnost Leyland a představuje řadu 95, která je následující rok oceněna titulem Mezinárodní truck roku. V roce 1991 nastupuje řada 45 a v roce 1992 řady 75 a 85, o rok později je založena společnost DAF Trucks N.V. V roce 1996 se Paccar stává mateřskou společností DAFu. V roce 1997 následuje představení řady 95XF, která je rovněž o rok později zvolena Mezinárodním truckem roku. V roce 1999 je vyroben půlmiliontý nákladní vůz. V letech 20012002 jsou představeny současné řady CF, LF a XF.


 

Obrázek “http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/DAF_95XF-Sisu-Trans_%28FIN%29-2004.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. http://www.espot.ru/imgpv/auto_moto/trucks/daf_xf/daf_xf_001.jpghttp://www.orencar.ru/stat/st_avto/img_avto/import/daf/daf_95.gif

Soubor:DAF CF Kipper vierachsig.jpg

____________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________


LIAZ


LIAZ
LIAZ

LIAZ (Liberecké automobilové závody) byl výrobce nákladních a speciálních vozů se sídlem v Jablonci nad Nisou. Tam navazoval na výrobu automobilky Reichenberger Automobilfabrik (RAF), která fungovala již od roku 1907 a v průběhu 1. světové války se spojila s firmou Škoda.


Historie

1. ledna 1951 byl založen státní podnik Liberecké automobilové závody (LIAZ) se závody v Rýnovicích, Mnichově Hradišti a Liberci. Ten kromě značky LIAZ používal i značku Škoda. Později se podnik rozdělil a poté opět spojil. Postupem času také přibyly další závody v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově a Holýšově. V roce 1975 podnik zaměstnával 11 000 pracovníků a vyrobil 13 600 vozů. Se svými vozy se účastil i Rallye Dakar.

Po revoluci a ekonomickém kolapsu zemí RVHP ztratil mnohá odbytiště a nedařilo se mu najít nová. Prodejnost a výroba postupně klesaly. V roce 1992 byl podnik částečně privatizován v kupónové privatizaci, majoritním vlastníkem zůstal stát. Privatizace byla dokončena v roce 1995, kdy se majoritním vlastníkem stala Škoda Plzeň a změnila název podniku na Škoda Liaz a.s. Ani uvedení nové moderní řady 400 (Xena a Fox) nepomohlo podniku k lepším výsledkům. V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurs, ten byl po dvou týdnech zrušen. V roce 2000 podnik odkoupil slovenský Sipox Holding, který však neměl ani dostatek prostředků na zafinancování výroby. V roce 2002 podnik definitivně zkrachoval.


Současnost

V poslední době se na tradici LIAZu pokouší navazovat společnost Tedom a Martin Macík. Ta odkoupila areál motorárny bývalého podniku LIAZ včetně technické dokumentace a know-how výroby motorů. V roce 2006 Martin Macík založil společnost Tedom Truck, která zakoupila i veškerá práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400 včetně dokumentace, technologie a výrobních zařízení. Nyní začíná vyrábět vozy řady Fox.

Ochrannou známku LIAZ vlastní společnost AP Trust, součást holdingu Škoda.


http://www.lkw-infos.eu/photogallery/lkw-osteuropa/LIAZ-KUEKOSZ-GUER-(Nauland).jpg http://www.lkw-infos.eu/images/themengalerien/lkw-weltweit/osteuropa/LIAZ-2933-Kipper-(Nauland).jpg

_______________________________________________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________________________________________________



Kenworth



Kenworth
Kenworth
Tahač návěsů Kenworth
Tahač návěsů Kenworth

Kenworth Truck Company je jedním z největších amerických výrobců středních a těžkých nákladních automobilů. Společnost sídlí v Kirklandu předměstí Seattlu. Od roku 1945 je dceřinnou společností firmy Paccar. V minulosti Kenworth vyráběl také městské, linkové a školní autobusy.


Historie

Společnost založili v roce 1923 Harry Kent a Edgar Worthington v Seattlu. Společnost navázala na úspěchy Gersix Company, založené Harryho otcem Frederickem a Edgarem Worthingtonem začátkem 20. století.

V následujícím roce Kenworth vyrobil a prodal 80 vozů. O rok později prodával dva vozy týdně, v dalším roce už tři týdně. V roce 1933 se firma stala prvním výrobcem v USA, který přešel od benzínových na dieselové motory, což bylo díky téměř třetinové ceně nafty velkou výhodou oproti konkurenci.

Harry Kent zemřel v roce 1937 na srdeční infarkt. Ve vedení firmy jej nahradil schopný Phil Johnson. V roce 1940 opustilo brány továren 226 vozů. Už za měsíc po útoku na Pearl Harbor začaly továrny společnosti vyrábět čtyřtunový vyprošťovač tanků Kenworth M-1. Bylo jich vyrobeno 430 a do konce roku firma získala objednávku na dalších 1 500 kusů. Od roku 1943 se v továrně v Seattlu vyráběly součástky pro letadla Boeing B-17 Flying Fortress a B-29 Superfortress.

Po smrti ředitele Phila Johnsona v roce 1944 prodaly vdovy po Harry Kentovi, P. Johnsonovi, a Fredericku Fisherovi své podíly společnosti Paccar Inc..

Nejznámějšími v USA vyráběnými typy jsou W900 (Conventional), T2000 (Anteater) a K100 (Cabover).


 

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/Triaxle_dump_truck_2005-10-06.km.jpg 


Soubor:Kenworth Truck.JPGhttp://www.indivor.com/_borders/Small_Kenworth_T600_Truck.jpg

____________________________________________________________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________________________________________________________


 


 

Tatra


Tatra je český výrobce automobilů, třetí nejstarší automobilka na světě, sídlící v Kopřivnici. Přesný název: Tatra, a. s.


Historie Tatry

50 Ignácem Šustalou, který začal v malé rodinné firmě vyrábět kočáry a bryčky. Postupně se rozrůstala a začala orientovat na nové druhy dopravy. V roce 1882 vyrobila prvních 15 železničních vagónů. V roce 1897 vyrobila první osobní automobil ve střední Evropě (Automobil Präsident), v roce 1898 první nákladní automobil. V roce 1890 podník se změnil na akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft.

V meziválečném období se firma jmenovala Ringhoffer - Tatra, nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla. Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka (v Tatře zaměstnán 1897 - 1945). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám ovšem ve světě je známější označení Tatra-concept. Tatra je také známa převážným využíváním vzduchem chlazených motorů.

Po druhé světové válce vyráběla Tatra především nákladní automobily, ale také luxusní limuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Pro testování vyráběných vozů postavila Tatra v Kopřivnici testovací polygon nazývaný Tatra polygon. V roce 1989 došlo k útlumu výroby osobních automobilů a problémům s privatizací, které vedly k úpadku firmy. V té době době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku, která jí pomohla překonat krizi. Po táhlých jednáních se zahraničními investory se nakonec americké společnosti Terex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace, podařilo získat většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. Tím se Tatra jednoznačně přeorientovala na výrobu těžkých terénních nákladních vozů. Díky společnosti Terex se Tatře také podařilo proniknout i na západní trhy, ovšem pouze se zanedbatelným výsledkem. V říjnu roku 2006 Tatru koupila společnost Blue River, vlastněná převážně českými finančníky. Západní trhy (hlavně Austrálii) však firma neztratila a naopak posílila vývoz do Ruska, přičemž se i výrazně etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. Na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech.


 

http://www.adamek.cz/dodavky/tatra.jpg http://www.teamsugawara.jp/jp/pd06/img/tatra.jpg http://www.tatraclub.ru/pics/tatra-815-270s8t.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/Lopraisova_Tatra.JPG

____________________________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________________________________







Návštěvnost: 0 / 8112  |  Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek