Úvod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vše o kamionech
Kamion Kamion nebo kamión (z angličtiny často truck) je v odborné terminologii jízdní souprava nákladního automobilu s celkovou hmotností nad 12 tun s návěsem nebo přívěsem. Základní typy souprav jsou: návěsová, s vlekem (tandemovým nebo klasický) a více návěsová (případně kombinovaná) Pro kamiony je celosvětově nejrozšířenější typ přípojného vozidla návěs. Návěs pro kamion leží částí své hmotnosti, na tzv. točně, na nápravě jiného vozidla (sedlového tahače nebo jiného přípojného vozidla vybaveného točnou). K tažení návěsu je uzpůsoben sedlový tahač, což je vozidlo s točnou nad zadní nápravou (nápravami). Přívěs tandemový má oj pevně spojenu s kostrou a všemi nápravami vleku. Přívěs klasický nebo-li s řízenou nápravou je nejstarším typem přípojného vozidla pro moderní kamion. Technicky je nejpodobnější vleku za traktor. Má řiditelnou oj a proto minimálně dvě nápravy z nichž alespoň jednu na kostře vleku a jednu na řiditelné oji.
Rozměry a hmotnostRozměry a celková hmotnost jízdní soupravy se řídí předpisy příslušných států, kde je kamion provozován
Nadměrný nákladÚřady jednotlivých zemí mohou povolit i jednorázové (případně s delší platností) výjimky pro rozměry i hmotnost, aby bylo možno přepravit po silnici náklad, který není technicky nebo technologicky možno rozdělit na menší části(například monolytické mostní pilíře, větší průmyslové reaktory, obří turbíny, části větrných elektráren, domy a jejich části apod.)
Výbava vozidlaJe zpravidla zcela podřízena potřebám dálkové přepravy. Vozidla jsou často vybavena i více nádržemi schopnými pojmout dostatečné množství paliva na dlouhé trasy (volitelně od sta až k 1500 litrům paliva). Potřeba nízké poruchovosti a maximální životnosti vybavila kamiony vznětovými pomaluběžnými motory značného zdvihového objemu (v průměru od 11000 do 16000 ccm) s životností i několika miliónů km. Pro běh motorů o výkonu v průměru od 400 do 600 koňských sil se většinou používá jako palivo motorová nafta. Kabina je vybavena pro život posádky na dlouhých cestách (jednu nebo dvě osoby) a sériově disponuje lehátky nebo prostorem na spaní a druhým, odděleným vytápěním, nezávislým na motoru. Vozidla většinou disponují i tzv. odlehčovací brzdou (viz motorová brzda, retardér).
Rozdíly zemí světa v normách povolených rozměrůEvropský typ kamionu má nejpřísněji stanovené rozměrové a hmotnostní limity: Výška 4,0 metrů x šířka 3 metry x délka v závislosti typu soupravy (návěs 16,5 m, tandem 18,5 m, vlek až do 20 metrů). Podmínky se drobně liší i v rámci EU (například v Irsku je maximální výška až 4,5 m, což umožňuje efektivně používat velkoprostorové vícepodlažní návěsy. Některé země tolerují i lehce delší soupravy (např. Nizozemí, Velká Británie, Irsko, Itálie atd.)
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Řidič kamionu Řidič kamionu, který žije svou prací. Zpravidla dálkový řidič kamionu.
DefiniceTakoví řidiči kamiónů často také truckeři jsou lidé, kteří řízení kamionu neberou jen jako práci, ale jako životní styl. Jejich životní styl je v mnoha aspektech podobný motorkářskému. Tvoří spolky a kluby, účastní se vlastních srazů a mají vlastní internetové komunity a fóra.
Poznávací znameníTo, že žijou svou prací dávají všichni najevo na i ve svých pracovních autech různým vlastním nadstandardním nebo zvláštním vybavením : například: notebookem, GPS modulem, krátkovlnou vysílačkou, SPZ se jménem, stolek na palubní desce, dříve přenosnou TV atd.). Často se vyznačují také nestandardním osvětlením interiéru i exteriéru vozidla (za to jsou mnohdy policií trestáni).
Společnost a okolíV rámci komunity bývají vesměs přátelští, automaticky si mezi sebou tykají, pomáhají si v nesnázích na cestách. Trucker, který svou práci žije, se snaží jezdit bezpečně. Okolí to většinou neuznávaná a považuje všechny kamiony za příčinu nehodovosti i když se prokazatelně profesionální řidiči podílejí na nehodovosti mnohem nižším podílem než zbytek populace. __________________________________________________________________________________________________________ Nabídka práce Přijmeme řidiče skupin C+EHlavním zaměřením společnosti C.S.CARGO a.s. je poskytování komplexních logistických služeb včetně řízeného skladování, celní deklarace a mezinárodní i vnitrostátní dopravy, vše s podporou vlastních IT technologií.Naše společnost si chce i nadále upevňovat vedoucí postavení na trhu dopravních a logistických služeb a neustále se dynamicky rozvíjet, proto nabízíme motivovaným a kvalifikovaným zájemcům širokou škálu profesního uplatnění. V současné době hledáme další spolupracovníky na pozici ŘIDIČ PROFESIONÁL pro MKD a VNITRO skupin C+E Pro pobočky: - Jičín - Pardubice - Častolovice - Plzeň - Brno - Frýdek-Místek - Kolín - Teplice platí pro zájemce z celé ČR i SR Požadujeme: - řidičský průkaz skupiny C+E (nutné) - platný profesní průkaz - psycholog.a nerolog.vyšetření - člověk časově flexibilní, samostatný a spolehlivý - prokazatelná praxe výhodou ne podmínkou!!! (započteme) Nabízíme: - jistotu a zázemí silné a stabilní české společnosti - nadstandardní finanční ohodnocení, odměny, diety až do výše 125% - započtení předchozí prokazatelné praxe řidiče skupiny C+E pro účely odměňování - kvalitní technické zázemí, vozy do 3-5 roku stáří - ubytování v areálu společnosti - úhradu: - neurol.a psych.vyšetření - karty do dig.tachografu - školení ADR, AETR, zákonné školení - rekvalifikace pro skupiny C - získání praxe, aj... - zaměstnanecké benefity (pojištění, příspěvek na spoření, hypotéku, aj.) Pro další informace VOLEJTE BEZPLATNOU LINKU ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() nebo každou středu na centrále v Jičíně (ulice Hradecká 1116) od 15 hodin dny otevřených dveří pro řidiče, kde Vám zodpovíme všechny Vaše dotazy. S Vašimi osobními údaji bude nakládáno v souladu s ustanoveními zákona č. 101/2000 o ochraně osobních údajů. _____________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________________________________ Druhy přívěsů Existují různé druhy přívěsů podle účelu a použití. Přívěs určený k dopravě nákladu, řešení úložného prostoru může být stejné jako u nákladního automobilu.
Přívěs pro přepravu osobAutobusový přívěs, přesněji přívěs (vlek) určený pro dopravu osob a jejich zavazadel a tažený autobusem (lidově nazývaný vlečňák), může být v provedení meziměstském nebo dálkovém. Přívěsy pro přepravu osob však jsou legislativou České republiky zakázány.Nejblíže se s ním můžeme potkat v Rakousku, kde byl po mnohaletém zákazu znovu povolen.
Speciální přívěsJe speciálně vybavený, a to např. jako požární, s elektrickým agregátem, mobilním kompresorem, vysouvacím žebříkem, dětským kolotočem apod., často se tedy jedná o přívěs převážející jiné další stroje užívané v zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, komunální údržbě zeleně, v cirkusech a lunaparcích, k požární ochraně či ve stavebnictví.
Obytný přívěsObytný přívěs neboli karavan je jednoúčelový přívěs určený a vybavený pro přechodné mobilní ubytování osob. Může být jednonápravový, dvounápravový i větší. Zvláštním typem obytného přívěsu je maringotka – vozidlo užívané začasté v cirkusech či v lunaparcích, dále též v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, terénní geodézii apod. V karavanu i maringotce je v České republice přeprava osob zakázána.
Potahové vozidloZa speciální přívěsy lze považovat i vozidla původně určená k tažení zvířaty. Jedná se o různé typy osobních vozů (kočárů), nákladních vozů (žebřiňák) atd. Potahová vozidla jsou však v zemích s rozvinutým motorismem na ústupu. _________________________________________________________________________________________________________________ ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ SKUPINY "C+E"Řidičský průkaz skupiny C+E opravňuje k řízení soupravy motorových vozidel tvořené nákladním automobilem a přívěsem nebo návěsem bez omezení hmotnosti soupravy (tj. kamion s přívěsem nebo návěsem). Podmínky pro přijetí do výcviku:
Výcvik: délka výcviku závisí na schopnostech žadatele (běžně měsíc). Individuální zrychlený výcvik je možné stihnout za 16 dní. Jedna vyučovací hodina trvá 45 minut. Uchazeč se objednává na jízdní hodiny dle svých časových možností, může absolvovat nejvýše dvě praktické hodiny denně. Výcvik se provádí na vozidle IVECO ML 120 E24 EUROCARGO s připojeným nákladním přívěsem. Teorie
Praxe
Zkouška závěrečné zkoušky se skládají obvykle v sídle autoškoly. Zkoušky se konají každý týden, pravidelně začínají v 7.30 hodin ráno. Žadatel musí mít s sebou platný občanský průkaz, popřípadě ŘP, pokud jej vlastní. Zkoušky jsou rozděleny do 3 částí:
Pořadavky na řidiče kamionu Dopravní společnosti a spedice přijímají do pracovního poměru řidiče MKD. Požadavky na pozici řidič MKD jsou většinou je požadováno řidičský průkaz C, E; prace; čistý rejstřík, praxi, částečná znalost němčiny nebo angličtiny; osvědčení o profesní způsobilosti řidiče. Řidič MKD musí mít lékařskou prohlídku a psychickou způsobilost. Společnosti pak nabízejí řidičů MKD, zajímavou a perspektivní práci, smluvní mzdu. vysvětlivka: MKD - mezinárodní kamionová doprava ________________________________________________________________________________________________________________________ Cena řidického průkazu Skupina: C Řidičský průkaz skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel o celkové hmotnosti přesahující 3500 kg, pokud nejsou určena k přepravě osob. K tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.
cena: 12 000 Skupina: C+E Řidičský průkaz skupiny C+E opravňuje k řízení soupravy motorových vozidel tvořené nákladním automobilem a přívěsem nebo návěsem bez omezení hmotnosti soupravy (tj. kamion s přívěsem nebo návěsem).
cena: 4 000
p.s.: pro ty kdo chtějí mít svůj vlastní kamion a jsou na to příliš mladí doporučuje hru KING OF THE ROAD
___________________________________________________________________________ Návěsy za kamio
___________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________ ScaniaAkciová společnost Scania (přesněji Scania AB) je jedním z největších švédských výrobců nákladních automobilů, autobusů, lodních a průmyslových motorů. Skupina zaměstnává celosvětově kolem 28 500 zaměstnanců (rok 2005).
HistorieScania (latinské jméno regionu Schonen) byla založena v roce 1891 v Malmö. Zabývala se jak výrobou nákladních vagónů pro švédské státní železnice (Statens Järnvägar) tak výrobou válcovaného hutního materiálu. Produkci nákladních automobilů se Scania věnuje od roku 1903. Po fúzi se společností Vabis (Vagn Aktie Bolaget I Södertälje v roce 1911 a vzniku firmy Scania-Vabis bylo sídlo společnosti přeloženo do Södertälje. V roce 1919 byla celá výroba orientována pouze na nákladní automobily. V období po první světové válce však poptávka po nich prudce klesla a i díky silné deflaci společnost v roce 1921 zbankrotovala. Ještě ve stejném roce však byla se shodným názvem znovu založena. Scania-Vabis jako úspěšný podnik s rozvinutou sítí obchodních zastoupení a opravářských dílen pro autobusy a nákladní automobily byla od roku 1948 navíc i generálním importérem Volkswagenu ve Švédsku. V roce 1969 se společnost sloučila s firmou Saab pod jménem Saab-Scania. Od roku 1991 je Scania opět samostatnou společností. V roce 2000 získala skupina Volkswagen AG za částku okolo 3 miliard marek 18,7 % kapitálu a 34,0 % hlasů ve správní radě. Dalšími důležitými akcionáři jsou švédská investiční společnost Investor AB (20,1 %) a další firmy vlastněné rodinou Wallenberg (10,5 %) a německá automobilka MAN (14,5 %). V roce 2000 vyrobila Scania své miliónté vozidlo. _____________________________________________________________________________________________________________________________________ Volvo Trucks Volvo Trucks (šv: Volvo Lastvagnar), je švédský výrobce nákladních vozidel, patřící do koncernu Volvo Group. Firma vznikla v roce 1927, v roce 2006 Volvo Trucks zaměstnával okolo 35,000 lidí na celém světě. Sídlo firmy je ve švédském městě Göteborg, výrobní závody nákladních vozů značky Volvo jsou v dalších 17 zemích. V roce 2005 bylo vyrobeno celkem 103 696 vozidel. Součástí Volvo Group jsou i další značky, Renault Trucks, Mack Trucks & UD Trucks.
Historie Při vzniku firmy Volvo v roce 1927 byl první nákladní vůz, řada LV 1 teprve na konstrukčních plánech, ale už v roce 1928 byl představen veřejnosti. Tento model měl úspěch a již v prvním roce se prodalo 500 kusů. Byl vybaven dvoulitrovým čtyřválcovým motorem o výkonu 28 hp (21 kW).
Volvo Trucks ve světěKabiny vozů Volvo se montují v severošvédském městě Umeå, zatímco motory se vyrábějí v Skövde ve středním Švédsku. Hlavní sídlo společnosti je v Göteborgu, další montážní závody jsou v Belgii, USA, Brazílii, Jižní Africe, Austrálii, Číně, Indii a Rusku, což z ní dělá skutečně globálního výrobce. Hlavní centrální sklad a distribuce náhradních dílů a dílů do výroby je ve městě Gent v Belgii. Prodej nových vozů je rozdělený na 3 divize - Europa, Severní Amerika a Ostatní.
Severní AmerikaV roce 1980 Volvo koupilo firmu White a zachránilo ji před bankrotem.
V průběhu osmdesátých let Volvo vyrábělo autobusy White, v Evropě prodávané jako Volvo. Modely White se na kanadském trhu prodávaly pod značkou Western Star. V roce 1987, Volvo odkoupilo výrobu těžkých nákladních vozů od firmy General Motors, čímž vznikla nová značka WhiteGMC, přestože výroba pod značkou GMC pokračovala ještě do roku 1990. V roce 1997 přestala značka WhiteGMC existovat, a všechny modely se začaly vyrábět pod značkou Volvo nebo Autocar. V roce 2000 byla zrušena po více než sto letech existence i značka Autocar. V roce 2001 Volvo koupilo firmu Renault Vehicules Industriels, včetně Mack Trucks ve Spojených státech. V současnosti Volvo vyrábí pod značkou Volvo a Mack 8 modelů nákladních a zemědělských vozidel ve městech Dublin, Virginie, a Macungie, Pensylvánie. Motory se vyrábějí v montážním závodě v Hagerstownu, Maryland, a jsou určeny pouze pro severoamerický trh.
Jižní AmerikaJediný výrobní závod nákladních vozů Volvo v jižní Americe je v Brazílii. Hlavními modely ve výrobě jsou F12, F10, F7, F16, N12, N10, FH12, FH16 a FL7. ______________________________________________________________________________________________________________________________________ MANMAN AG (německy: Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg AG) je německý strojírenský holding.Skupina MAN je známá hlavně kvůli výrobě autobusů a nákladních automobilů, věnuje se ale i jiným oblastem strojírenství. Vyrábí hlavně:
V roce 1898 se Maschinenbau-AG Nürnberg (zal. 1841) a Mashinenfabrik Augsburg AG (zal. 1840 sloučily do Vereinigte Maschinenfabrik Augsburg und Maschinenbaugesellschaft. V roce 1908 získala společnost současné jméno Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg AG, Augsburg (M.A.N.). Dnes je jedním z vedoucích evropských producentů strojů a dopravních prostředků. V roce 2005 zaměstnávala 60 tisíc zaměstnanců a prodejem svých výrobků ve 120 zemích dosáhl její obrat 15 miliard €. Akcie MAN jsou součástí německého burzovního indexu DAX. V září 2006 MAN nabídl 10,3 miliardy € za převzetí ve Švédsku sídlící společnosti Scania AB, která je dosud kontrolovaná společností Volkswagen AG. Případně vzniklý společný podnik MAN-Scania by byl největším evropským producentem nákladních automobilů.
Skupiny![]() Kontejnerová nákladní loď poháněná vznětové motory B&W MAN
V letech 1921 až 1963 existovala také skupina MAN Ackerdiesel, produkující traktory a zemědělské stroje.
_________________________________________________________________________________________________________ Iveco
Iveco je společnost zabývající se výrobou lehkých, středních a těžkých užitkových vozidel, autobusů (pod značkou Irisbus Iveco), speciálních vozidel a motorů. Společnost patří do skupiny FIAT a sídlí v Turíně. Název je zkratkou pro Industrial vehicle corporation.
HistorieSpolečnost byla založena v roce 1975 sloučením pěti evropských společností: Fiat Veicoli Industriali (Itálie), OM (Itálie), Lancia Veicoli Speciali (Itálie), Unic (Francie) a Magirus (Německo). Duchovním otcem této myšlenky byl tehdejší manažer Fiatu Bruno Beccaria. V roce 1990 získalo Iveco 60% španělského výrobce nákladních vozů ENASA, který vyráběl pod značkou Pegaso, díky čemuž se rozšířily aktivity Iveca i na španělský trh. Společnost postupně rozšiřovala svou nabídku i na mimoevropské trhy. V roce 1999 došlo spolu se společností Renault VI k založení společného podniku Irisbus, který se v roce 2003 stal součástí skupiny Iveco. V současnosti vlastní Iveco tyto značky: Iveco, Iveco Powertrain (výrobce motorů), Iveco Magirus (výrobce požárních vozů, vlastní značky Iveco Ford Truck, Lohr Magirus, Iveco Mezzi Speciali, Camiva), Astra (těžká nákladní vozidla), Irisbus a další. Iveco je v současnosti jedním z největších světových výrobců nákladních automobilů. V roce 2007 vstoupilo na trh USA.
________________________________________________________________________________________________________________________________________ PeterbiltPeterbilt slaví pětašedesátinyNákladní automobily Peterbilt lze svým způsobem považovat za sourozence značky Kenworth, jednak díky jejich kvalitě, vzhledu a technickým parametrům, ale i stejnému vlastníku, společnosti PACCAR. Jejich historie je pestrá, za svou dobu prošla rozmanitým vývojem až po současného úspěšného i světově uznávaného výrobce těžkých trucků. Vznik značky sahá k roku 1939, kdy podnikatel Theodore Al Peterman z Tacomy ve státě Washington sháněl kvalitní vozy pro dřevařský průmysl. Za 200 000 dolarů tehdy odkoupil firmu Fageol Truck & Coach, založenou již v roce 1915 proslulou výrobou robustních nákladních vozů. Hned v její původní továrně v kalifornském Oaklandu zahájil výrobu vlastních trucků. Bratři Fageolové experimentovali už počátkem minulého století v Des Moines (stát Iowa) se spalovacími motory, ale s výrobou automobilů začali až po přestěhování do Kalifornie. Prvním pokusem byl luxusní osobní vůz, ale vinou vysoké ceny se prodal pouze třem zájemcům. Zato následná produkce nákladních automobilů progresivně narůstala, zejména díky zakázce armády, které továrnadodávala sortiment vozidel od 2,5 do 6 tun. Výroba se udržela i po první světové válce. Výhodou byly dobré jízdní vlastnosti v příkrých kopcích, včetně stoupání v ulicích San Francisca. To jim přineslo uznání u zákazníků. Ve dvacátých letech přibyly autobusy. Ale když bratři Fageolové neprosadili projekt čtyřicetimístného autokaru s dvěma motory, firmu opustili. Ta pak několikrát změnila majitele, mj. Waukesha Motor Company (výrobce motorů), koncem 30. let Sterling Motors Corp. (též výrobce trucků), než ji definitivně získal průmyslník Peterman.
Fageoly byly kvalitní a spolehlivé vozy, které odebíraly i významné dopravní společnosti, včetně Freightways. Jejich tahače inspirovaly majitele Lelanda Jamese, který začal prakticky ve stejné době jako Peterman s vlastní výrobou nákladních automobilů známe jako Freightliner. První Peterbilty se prakticky od původních Fageolů nelišily, používaly motory vznětové, zážehové i plynové (na butan) značek Caterpillar, Cummins, Hall Scott a Waukesha. Během druhé světové války výroba stagnovala (v roce 1940 se vyrobilo jen 82 vozů). Zajímavý je fakt, že Peterbilty se ani v tomto období, ani později nedodávaly pro potřeby armády. Po válce produkce opět začala růst. Žal, zakladatel umírá v roce 1945. Společnost přebírá vdova Ida Petermanová, aby ji o dva roky později prodala sdružení pěti nejbohatších zaměstnanců za 450 000 dolarů. Poválečné modely typových řad 260, 280, 340, 350, 360, 370, 390 měly klasickou dlouhou kapotovou budku. Sloužily nejen při svozu dřeva, ale i ve stavebnictví, při přepravě tekutých látek apod. Záhy si vydobyly výbornou pověst díky své kvalitě a spolehlivosti. V roce 1950 vznikl první „cab-over“ 350, třínápravový tahač s bezkapotovou budkou, vyrobenou z hliníku. Jejich poněkud atypická vystouplá čelní partie způsobila, že jim řidiči začali přezdívat „Bull-Nose“, čili býčí čumák. Za krátký čas se na přání dodávaly hliníkové budky místo ocelových i na klasické „Conventionaly“. Každý automobil vznikal individuálně dle přání zákazníka a tato filozofie se zachovala dodnes. Peterbilt se spolu s dalším výrobcem, Dart Truck Company, stal v roce 1958 součástí koncernu PACCAR, kam patří i Kenworth. Obě značky jsou v mnoha aspektech konstrukčně spřízněny, ale nadále si zachovávají vlastní tvář. V roce 1960 se Peterbilt přestěhoval z Oaklandu do Newarku v Kalifornii, ale pro vzrůstající poptávku o devět let později otevřel nový závod u Nashville (stát Tennessee). Od konce 70. let slouží třetí výrobní závod v Dentonu v Texasu, kde je rovněž nyní i hlavní administrativně obchodní centrum. Těžiště současné produkce tkví hlavně v klasických kapotových modelech, které urazily dlouhé vývojové etapy přes velmi rozšířené typy 359 až po dnešní 379, kterou na první pohled odlišují hlavní obdélníkové světlomety. Vozy procházejí náročnými zkouškami životnosti, které mají zaručit tichý chod a bezpečný provoz i po statisících ujetých mílích. Nepřekvapí tedy záruka na dobu tří let či na ujetí téměř půl milionu kilometrů. I když robustnost dýchá téměř z každého detailu, obrovský důraz se klade na úspornost provozu snížením hmotnosti rozsáhlou aplikací hliníkových slitin a plastů. Například i na příčných nosnících žebřinového rámu podvozku se nešetří hliníkem. Aerodynamické úpravy se nevyhnuly ani kapotovým dálničním tahačům. První vlaštovkou v tomto směru je modelová řada 377, nabízená od roku 1992. V roce 2000 ji následovala dnešní vlajková loď, typ 387, která vylepšila aerodynamiku oproti předchozímu typu o dobrých 13 procent. Nové tvary karosérie si vynutily i odlišné uspořádání motorového prostoru. Hnací agregát je v rámu uchycen o něco níže a opticky sevřen v kleštích dvou chladičů. Peterbilty mají multiplexní elektroinstalaci, k jejímž výhodám patří minimalizace kabeláže a větší přehlednost celého systému, rozděleného navíc do čtyř funkčních celků, což usnadňuje diagnostiku závad a koneckonců údržbu i servis. Pomineme-li podvozky 310/ 320, vhodné hlavně na nástavby pro údržbu městských aglomerací (vozy pro svoz odpadu, úklidové práce, hasičské sbory apod.), pak jediným zástupcem bezkapotových „caboverů“ je řada 362, která se vyrábí od roku 1980 a navazuje na předchozí COE 352. V roce 1996 dostala novou nižší budku a moderní design. Její linie jsou identické se sesterskou řadou Kenworth K-100, která se těší velké oblibě hlavně v Austrálii. Pohon tvoří převážně vznětové přeplňované motory Caterpillar o výkonech 260 až 386 kW nebo Cummins v rozmezí 243 až 416 kW.
Na americkém trhu dosáhl Peterbilt s Kenworthem ve třídě 8 (nad 15 tun) rekordního podílu 23,7% v roce 2002. Mimo to se část produkce s úspěchem vyváží i do Jihoafrické republiky a na jihoamerický kontinent. V malé míře lze trucky s logem Peterbilt v červeném oválu spatřit i na evropských silnicích.
_______________________________________________________________________________________________________________________________________
DAF
DAF je jeden z největších výrobců nákladních automobilů v Evropě. Společnost byla založena v roce 1928 Hubem van Doorneem. V současné době patří do skupiny Paccar Inc. Má výrobní závody v Eindhovenu (Nizozemsko) a ve městě Westerlo (Belgie). Historie1. dubna 1928 Hub van Doorne založil malou strojírenskou dílnu Hub van Doorne, Machinefabriek en Reparatie-inrichting. Původně firma se čtyřmi zaměstnanci prováděla opravy kanálových člunů, které v Eindhovenu zastavovaly. Následně začali vyrábět pro firmu Philips zábradlí a stojany na kola. Na konci prvního roku měla dílna 32 zaměstnanců. V roce 1933 začala firma vyrábět přívěsy a návěsy, které v té době jako jedni z prvních svařovali elektrickým proudem. V roce 1936 firma změnila název na Van Doorne's AanhangwagenFabriek - Van doorneova továrna na přívěsy (DAF) a do výroby se dostal unikátní vynález - rozebíratelný kontejnerový přívěs, což firmu dostalo na první místo dodavatelů kontejnerových přívěsů na světě. V průběhu 2. sv. války byly postaveny tři prototypy nákladních vozidel. V roce 1949 začal DAF vyrábět nákladní automobily. V roce 1950 se výroba přesunula do dnešních prostor. V té době vyráběl DAF 4 modely: jednotunu A10, třítunu A30, pětitunu A50 a šestitunu A60. Ve vozech se používaly motory Hercules (zážehový) nebo Perkinson (vznětový). V roce 1956 bylo rozhodnuto o výrobě vlastních motorů v licenci Leyland a o rok později začala jejich výroba. Brzy začal vyrábět i motory vlastní konstrukce, které vybavoval jako jeden z prvních výrobců i turbodmychadlem. V roce 1957 představil DAF novou řadu nákladních vozů, označenou 2000 a v roce 1958 svůj první osobní vůz DAF 600, vybavený automatickou převodovkou. V roce 1962 představil řadu 2600, v roce 1972 řadu 2800 a stává se prvním výrobcem, který používal u turbodmychadla mezichladič stlačeného vzduchu (intercooler) a v roce 1975 prodává Volvu divizi osobních automobilů (celkem jich vyrobil 820 000) a představuje řady F 700 a F 900. V roce 1979 končí s výrobou přívěsů a přestavuje spací modul Topsleeper. V roce 1982 vyhrává Rallye Paříž-Dakar a v roce 1984 vyrábí 250 000. nákladní vůz. Kabina SpaceCab se představuje v roce 1985 a o rok později se představují nové řady 400, 600, 800 a 1000, o další rok později (1987) přebírá společnost Leyland a představuje řadu 95, která je následující rok oceněna titulem Mezinárodní truck roku. V roce 1991 nastupuje řada 45 a v roce 1992 řady 75 a 85, o rok později je založena společnost DAF Trucks N.V. V roce 1996 se Paccar stává mateřskou společností DAFu. V roce 1997 následuje představení řady 95XF, která je rovněž o rok později zvolena Mezinárodním truckem roku. V roce 1999 je vyroben půlmiliontý nákladní vůz. V letech 2001 až 2002 jsou představeny současné řady CF, LF a XF.
____________________________________________________________________________________ LIAZ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Návštěvnost: 0 / 8112 | Vytvořeno službou WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | ![]() |